Pocet referatov: 9

Zvuková stránka jazyka

Zvukovou stránkou jazyka se zabývá fonetika a fonologie. Hlásky jsou základní prvky lidské řeči, skládají se z nich slova. Zaznamenávají se písmeny. Platí pravidlo 1 hláska 1 písmeno, výjimkou je např i/y – 1 hláska 2 písmena. Hlásky dělíme na samohlásky a souhlásky. Samohlásky dávají volný průchod vydechovanému proudu v mluvicích orgánech a dají se zpívat.(A E I O U Á É Í Ó Ú)
U souhlásek vydechovaný proud naráží na překážku, nedají se zpívat a ústa jsou při jejich vyslovování př

Zpráva a oznámení

Rozdíly:
Hlavní rozdíl mezi zprávou a oznámením je ten, že oznámení vypovídá o události, která se teprve stane, přičemž někdy vyzývá k účasti (jako plakát, pozvánka, program kin, divadel, koncertů apod.), zatímco zpráva podává informace o tom, co se už stalo (někdy i s hodnocením), připomíná dávné události jako jsou výročí, nebo popisuje co se právě děje. Je aktuální, věcná, objektivní, stručná, nestranná, má nahradit osobní nepřítomnost, zachováváme chronologický postup. Nejvíce

Větné členy

základní větné členy: podmět, přísudek
rozvíjející větné členy: přívlastek, předmět, příslovečné určení, doplněk

každý větný člen může být:
- holý
- rozvitý
- několikanásobný

ZÁKLADNÍ VĚTNÉ ČLENY:
1. Podmět (subjekt)
- mluvnicky je nezávislý na jiném členu, shoduje se s přísudkem
- vyjadřuje původce děje, nositele činnosti, vlastnosti, stavu, někdy i cíl děje.
- je vyjádřen nejčastěji podstatným jmén

VEDLEJŠÍ VĚTY

Věta vedlejší je mluvnicky závislá na jiné větě a zastupuje některý z členů věty řídící.
Vedlejší věty se mohou, podle toho, jak se připojují k větám hlavním,
rozdělit na:
SPOJKOVÉ - uvozují se podřadicí spojkou (ale, že, když aj.)
RELATIVNÍ - uvozují se a/ vztažným zájmenem (kdo, co, jaký aj.)
b/ vztažným příslovcem (kdy, kde aj.)


Nebo je také můžeme dělit podle toho, co vyjadřují na:

1.VĚTA PODMĚTNÁ

Tato věta

Tvoření slov

Slovotvorba = nauka o tvoření slov; popisuje způsoby tvoření slov a slohotvorné vztahy k jiným slovům = jeden ze způsobů obohacování slovní zásoby
- nová pojmenování jednoslovná vznikají na základě už existujících slov těmito způsoby:
odvozování (derivace) - příponami město – městečko, městský
- předponami - předměstí, předměstský
skládání (kompozice) velkoměsto, vodovod, světlovlasý
zkracování Čedok, ČTK

zvláštní způsoby: - změna jen vý

Styl odborný a jeho útvary

- styl odborných publikací, časopisů, učebnic→ cíl - poučit
- slohový postup: popisný, výkladový, úvahový
- slohové útvary: odborný popis, popis pracovního postupu, výklad, přednáška, úvaha, esej, kritika, recenze, glosa, aforismus, přísloví
- základní požadavky: věcná správnost, úplnost, přesnost a jednoznačnost vyjádření, přehlednost
Slovní zásoba odborného stylu
- odborné názvy – termíny (odborná terminologie)
1) jednoslovná pojmenování

SOUŘADNÉ SPOJENÍ VĚT

Souřadné spojení vět je spojení vět mluvnicky na sobě nezávislých, které však spolu obsahem souvisí (Pouliční ruch utichl a nad město se pomalu vznášela noc.)

● Souřadné poměry:
slučovací - věty jsou si významově rovnocenné
►spojky - a, i, nebo, také, též, pak, potom, ani - ani,i - i, jak - tak, hned - hned, jednak - jednak
např: Nebuďte sobečtí, také k druhým máte povinnost.
stupňovací - druhá věta stupňuje význam věty první, je významov

Slohové útvary jednotlivých funkčních stylů, slohové postupy

Slohový postup je způsob podání a zpracování určitého tématu (např. řazení a rozvádění jedn. podtémat, výběr jazykových prostředků). Pro zpracování téhož tématu lze volit různé slohové postupy. V konkrétních projevech se mohou střídat nebo prolínat různé slohové postupy (např. v odborném textu se střídá postup popisný, výkladový a vyprávěcí).
Postupy dělíme na
1. informační – je nejjednodušší, podává nám fakta ve věcných souvislostech (místo, čas)
2. vyprávěc

SLOVNÍ DRUHY

SUBSTANTIVA - podstatná jména
ADJEKTIVA - přídavná jména
Ohebné slovní druhy PRONOMINA - zájmena
NUMERALIA - číslovky
VERBA - slovesa
ADVERBIA - příslovce
PREPOZICE - předložky
Neohebné slovní druhy KONJUNKCE - spojky
PARTIKULE - částice
INTERJEKCE - citoslovce



- ohebné slovní druhy se buď skloňují („deklinace“), to znamená, že se obměňují podle pádů, nebo se časují („konjugace“), to znamená, že se obměňují ze

(1/1)
>>