Václav Šašek z Bířkova a jeho cestopis

1 ohlásit tlae tlačit .txt formát .txt formát
hodnocení: 2.24
1 2 3 4 5

1.
Václav Šašek byl starý zeman,urostlý,s hlavou poněkud dopředu pochýlenou,bílých,krátce střižených vlasů,bílých knírů.Nosíval dlouhou staročeskou sukni přepásanou pěkným pásem,úzké soukané nohavice a na hlavě čapku lemovanou kožešinou.Procestoval velký kus světa.Vypravoval o tom své rodině a hlavně svým vnukům a vnučce(Jaroslavu,Václavu a Lidušce)

2.
Václav nebyl z bohaté rodiny a tak v dospělejším věku vstoupil do služeb pána,kterým byl Lev z Rožmitálu.Jednoho dne se ho pán zeptal,jestli s ním nechce cestovat a Šašek odpověděl ano.Na cestu daroval Lev Šaškovi překrásného hnědáka se jménem Jiskra.

3.
K odjezdu na cestu se dostavili pan Burian ze Švanberka,pan Pětipeský,pan Bořita z Martinic,vladyka Kovarský,Miroš,Drslav
a Vratislav.Před odjezdem jim Lev řekl,že jede do světa mařit dílo papežského legáta.Do Německa dorazili třetího dne.V Aspachu se zastavili na svůj první turnaj.Potom přepluli Rýn a do Kolína dorazili
1.1.1466.
4.
Z Kolína cestovali do Francie a Belgie.V Burgundsku měli specielně vycvičené tchoře na lov králiků.Koncem měsíce se dostali do Bruselu,
kde měl vévoda Burgundský hrad.Tam museli počkat,než se syn vévody Karel vrátí z vojny,aby se s ním mohli seznámit.

5.
Když se Karel vrátil z vojny,tak začaly zápasy a po dvou dnech začali turnaje.Pan Žehrovský porazil nikdy neporaženého zápasníka. Po turnaji přijal vévoda Karel pana Lva a Žehrovského mezi rytíře zlatého rouna.Poslední večer jim francouzové ukázali překrásné vystoupení na ledě a Šašek s ostatními viděl poprvé brusle.



6.
Po rozloučení s vévodou Karlem se vydali do Bruggy a od toho města konečně došli k moři.U moře museli čtrnáct dní čekat na dobrý vítr. Při plavbě do Anglie je na moři potkala nebezpečná bouře,ale naštěstí se jim nic nestalo.Koncem zimy dorazili do Londýna.

7.
Lidé v Londýně se zastavili na návštěvu u krále Eduarda IV.Král jim ukazoval svou vzácnou sbírku rostlin a zvířat z Afriky.Při plavbě z Anglie je napadli Anglické lodě,ale pan Lev jim vše vysvětlil a dopluli jsme do St.Malo.

8.
Ve Francii poznali města Nantes,Angers,Tours.Z Francie odjeli asi za devět dní a při cestě do Španělska museli přeplavat řeku Garonne.

9.
Ve Španělsku se usadili ve střední části Pyrenejského poloostrova.Při náročných cestách přes hluboké lesy,Šaškovi zahynul kůň Jiskra. V nejbližším městě si koupil nového grošovitého bělouše.V tom městě potkali hospodského Španěla,který uměl mluvit Česky a to je velice potěšilo.

10.
V Španělském městě Birgos se strhl souboj mezi panem Žehrovským a místním silákem.Při souboji vyhrál pan Žehrovský,ale Španěl si vynutil odvetu a v té vyhrál.Po souboji šli do místní hospody a tam se panu Žehrovskému posmíval jeden měšťan a tak ho vyhodil.Za to je Španělé vyhnali z města.11.
Při cestě ze Španělska do Portugalska procházeli jednou vesnicí a tam slyšeli o tajemném poustevníkovi a tak se za ním vydali.Když k němu po těžké cestě dorazili,tak podle šesti prstů na noze poznali,že je to král Vladislav,který je v Čechách už mnoho let nezvěstný. V Portugalsku je vlídně přijal král Alfons V.

12.
Po návštěvě krále navštívili město Kompostelle,kde viděli klášter svatého Jakuba a potom se vydali na konec světa.Cestou při pobřeží potkali skálu,která vypadala jako zkamenělá loď i s posádkou.Po prozkoumání skály,přišli před kopec na němž viděli bílý kostel a pod ním vesnici Stella abscura(Finisterre).To byl ten konec světa.Ve vesnici jim jeden stařík vyprávěl,jak král nechal vyslat tři lodě na západ po moři,aby našli pevninu.Po třech letech se vrátila jen jedna loď a nic nenašla.Po pár letech jel pevninu hledat z téhož místa Krištof Kolumbus a objevil Ameriku.Šašek s celou výpravou si řekli,že konec světa viděli a tak se vrátí domů.
Václav Šašek z Bířkova


Byl to Český zeman,autor cestopisných vyprávění o diplomatické cestě Jiřího z Poděbrad po západní Evropě (1465-1467)
Jeho vyprávění je známo až z latinského zpracování 1577 a z díla Aloise Jiráska Z Čech až na konec světa.
Z Čech až na konec světa

Panování českého krále Jiřího z Poděbrad bylo vyplněno politickými boji se sousedy a s jinými evropskými panovníky,především však s papežem.Jiří byl obratný politik a diplomat a podařilo se mu přesvědčit alespoň některé panovníky o své spravedlnosti a o své touze žít s ostatními národy v míru.S neústupným papežem,který byl Čechům nepřátelský ze zásad již od válek husitských,se mu však nepodařilo dohodnout pro intriky vysokého duchovenstva i pro předčasnou smrt.
Jedním z účinných prostředků Jiříkovy zahraniční politiky byly cesty do ciziny,podnikané královými důvěrníky,které měli usnadňovat politická jednání.R.1464 vykonal takovou cestu Albrecht Kostka z Postupic k francouzskému králi Ludvíku XI.Cestu a příhody na ní,jakož i jednání s Ludvíkem XI. popsal ve svém deníku panoš Jaroslav.Jinou významnou a daleko delší cestu podnikl bratr Jiříkovy manželky Johany Lev z Rožmitálu .Cesta byla dlouhá(od listopadu 1465 do jara 1467) a vedla přes celou západní Evropu až do Anglie,Španělska a Portugalska.Jejím účelem bylo ukázati světu, že Češi nejsou kacíři a divokými válečníky,za něž byly pokládáni, nýbrž že jsou národem civilizovaným,kulturním,nábožensky snášenlivým a po míru toužícím a získat tak vážnost českému jménu,katolickým duchovenstvem stále zneucťovánému.Tuto cestu popsal člen družiny Václav Šašek z Bířkova.Popsal ji česky, ale rukopis se ztratil,takže se nám jeho zápisy zachovali jen v latinském překladu,pořízeném lickým knězem asi o sto let později.Tento cestopis volně zpracoval Alois Jirásek v povídce Z Čech až na konec světa.Nazývá svého cestovatele Šaškem z Mezihoří(dříve byla domněnka, že Václav Šašek pocházel odtud),nevypočítává všechna místa, o kterých se zmiňuje starý cestopisec, zaznamenává z jeho vyprávění jen to, co může zajímat českou mládež.
Ukázka:

Václav Šašek z Mezihoře pocházel z četné rodiny.Otec jeho měl kromě něho ještě několik dětí,na něž na všechny dvorec mezihorský a malé jen kolem něho panství ovšem nestačily.A tak mladý Václav,když byl dospělejšího věku,vstoupil do služby mocného a bohatého pána,bohatého šlechtice,jak tenkráte méně zámožní nebo chudí šlechticové zhusta činívali.Ten pán byl Lev z Rožmitála.Tak stal se mezihorský panic dvořanem nejvyššího sudí království Českého,jenž byl tím mocnější a vážnější,poněvadž jeho sestra byla českou královnou,manželkou krále Jiřího.
U pana Lva z Rožmitála mladému Šaškovi Mezihorskému se dobře dařilo.Žil s ním většinou v Praze při královském dvoře;občas vyjížděli ven jmenovitě na hrad blatenský ,jenž patřil panu lvovi.Jednou,bylo v létě roku 1465,zavolal si pan nejvyšší sudí mladého Mezihorského a oznámil mu,že se vydá na cesty,chce-li on,Mezihorský,s ním.Panic se dlouho nerozmýšlel a chutě přisvědčil.
Ale pojedu daleko, až přes moře .Rozmysli se dobře!děl pan lev.Mladý šlechtic se v duchu zarazil.Měl jet přes moře!A o tom slyšel tolik hrozných věcí!Vypravovali vážní lidé,jaké jsou v něm obludy nebezpečné,jaké bouřky na něm strašlivé a nejhorší že jsou mořští loupežníci,kteří poctivé křesťany zajímají a do otroctví prodávají,daleko do ciziny do mouřenínské země,odkud není spásy ani záchrany.
To všecko se mihlo mladému zemanovi myslí;ale bez dlouhého uvažování přisvědčil,že půjde.To se patrně švagru Jeho Milosti královské líbilo, neboť mu vlídně poklepal na rameno a pochválil ho za tu odvahu a statečnost.Pak mu nařídil,aby pomáhal na dalekou tu cestu připravovat a opatřovat,ale aby mlčel a žádnému nic neříkal.
To bylo ovšem divné dost a mladý mezihorský něco se nahloubal a nepřemýšlel,proč jeho pán úmysl svůj zakrývá, proč že obmýšlenou cestu tak tají.Ale na nic neuhodl.A když později teprve se dověděl,pak také tak jednal,tj. mlčel a žádnému nic neříkal;až teprve po letech,když už král Jiřík slavné paměti odpočíval v hrobce u sv.Víta,tu teprve svým přátelům pověděl,proč že tu cestu pan Lev z Rožmitálu podnikl.
Tak tedy se pilně na ni chystali.
Obleky pořídili letní i zimní,a mnohé z nich byly krásy a nádhery nevídané,zbraně dost opatřili a krásná brnění válečná i na turnaje, a především dal pan Lev nakoupit pěkných,zdravých a silných koní,kteří by byli do tahu i k nošení břemene i k jízdě.A mezi těmi byli nejkrásnější jízdní koně páně Lvovi a z těch zase jeden vraník drahocenný a vzácný,kterého mu sám král daroval.A pan Lev si zase vzpomněl na svého služebníka šlechtického,na mladého Šaška,jenž překvapil pěkným mladým hnědákem.Tomu říkali Jiskra a na tom koníku bystrém a vytrvalém projel mladý šlechtic veliký kus světa.


Ukázka je z druhé části knihy Z Čech až na konec světa od Aloise Jiráska.