Mongolská invaze

1 ohlásit tlae tlačit .txt formát .txt formát
hodnocení: 2.52
1 2 3 4 5

Mongolská invaze
Začátkem 13.st. Genghis Khan sjednotil rozptýlené mongolské kmeny a počal útočit na sousední země. Roku 1218 překročil Altaj, protáhl přes íránská území v Transoxianii a Chorásánu, obsadil pevninskou Persii a poté se otočil na východ do Indie a Číny. Většina zemí, které dobyl se nikdy úplně nevzpamatovala z krveprolití a zkázy, jež po sobě zanechal. Holaku, jeden z dobyvatelových vnuků, zde byl ponechán, aby vládl nad Persií. Velmi brzy podlehl perské kultuře. Usadil se v Maraghehu a povolal ke svému dvoru perské učence a podporoval vědu a umění.
Nedlouho poté byl přeludem říše východu zlákán jiný dobyvatel, Tamerlane. Roku 1370 vstoupil do Íránu a během třiceti let dobyl Irák, Sýrii, Anatolii, Rusko a severní část Indie. Předtím než stačil vtrhnout do Číny, zemřel (1404). Za své hlavní město si vybral Samarkand, které ačkoli spravováno Turkmeny bylo výrazně perské.
Safíjovská říše a kádžárovská dynastie
První perský šíitský islámský stát vznikl za Safíjovské dynastie založené roku1501 šáhem Ismailem I. Safíjovská dynastie se brzy stala významnou světovou silou a začala v Íránu propagovat turismus. Pod jejich vládou znovu rozkvetla perská architektura a dala vzniknout mnoha novým monumentům. Pád Safíjovské dynastie přinesli Afghánci, kteří svrhli slabého šáha Sultána Hosseina roku 1722. Roku 1736 Nádir šáh vyhnal afghánské rebely. O dva roky později vtrhnul do Indie a vrátil se s ohromným množstvím bohatství. (Panjab se z toho už nevzpamatoval) V roce 1747 byl zavražděn a jeho místo zaujmul Kerím chán Zend. Za své hlavní město vybral Šíráz. Jeho vláda přinesla období míru a obnovené prosperity. Období od Safíjovské dynastie po vládu Keríma chána je považováno za tehdejší zlatý věk Íránu. Keríma chána vystřídala dynastie Kádžárovců v podobě svého zakladatele eunucha Muhameda chána a poté jeho synovce. Írán té doby se stal arénou pro rostoucí moci Ruska a Británie, které bojovali o vliv na Teherán. Irán si však udržel suverenitu a nebyl nikdy kolonizován, což ho v tomto regionu činí jedinečným. Přesto však ztratil mnoho ze své moci a území.
Moderní Írán: Od Páhlavího éry k islámské revoluci
Růst modernizace a zasahování silnějších západních sil na konci 19.st. vedli k perské konstituční revoluci (1905-1911). Reformátoři doufali, že ústava posílí Írán proti imperiálnímu Rusku a Británii jeho centralizováním a modernizováním. Ústava se nakonec skutečně stala zákonem, ale jejími ustanoveními se během íránské historie řídilo jen zřídka. Roku 1921 kozácký důstojník Reza chán (po převzetí trůnu známý jako Reza šáh) zinscenoval převrat proti slábnoucí Qádžárské dynastii. Autokrat a podporovatel modernizace Reza šáh zahájil rozvoj moderního průmyslu, železnice, a ustanovil národní vzdělávací systém. Reza šáh se snažil udržet rovnováhu vlivu Ruska a Británie vyhledáváním podpory a získáváním technologií od evropských mocností tradičně nezapletených do íránských záležitostí, především Německa. Po vypuknutí 2.světové války, však jeho blízkost s Německem zalarmovala spojené síly Ruska a Británie, nepřátele Osy.
V létě 1941 Británie a SSSR vtrhli do Íránu se záměrem předejít spojení Íránu s mocnostmi Osy. Spojenci obsadili Írán zabezpečujíce zásobovací linii Ruska a íránskou petrolejovou infrastrukturu a donutili šáha abdikovat ve prospěch svého syna Mohammeda Rezi Pahlaviho.
Roku 1951 se dostal do popředí nacionalistický politik Dr. Mohammed Mossadegh a byl zvolen předsedou vlády. Jako předseda vlády se Mossadegh stal enormně populárním znárodněním Anglo-íránské ropné společnosti (Anglo-Iranian Oil Company, později British Petroleum) která ovládala ropné zásoby země. V reakci uvalila Británie embargo na íránskou ropu a začala osnovat svrhnutí Mossadegha. Členové britské Secret Intelligence Service vyzvali USA aby se k nim přidaly přesvědčováním amerického prezidenta Eisenhowera, že Mossadegha drží u moci íránská komunistická strana Tudeh. Roku 1953 prezident Eisenhower schválil operaci Ajax a CIA převzala vedení při svrhávání Mossadegha a podporování monarchie přátelské USA.
CIA čelila mnoha překážkám, ale tajná operace se brzy plně rozjela vedena Termitem Rooseveltem mladším z americké ambasády v Teheránu. Byli najímáni Íránci, aby protestovali proti Mossadeghovi a sráželi se s demonstranty podporujícími Mossadegha. Zastánci a odpůrci monarchie se násilně napadali v ulicích zanechávajíce za sebou téměř tři stovky mrtvých. Operace přinesla úspěch spuštěním převratu a během několika dní pro-šáhovy tanky zaútočili na hlavní město odstřelováním residence předsedy vlády. Mossadegh se vzdal a byl zatčen 19.srpna 1953. Byl souzen pro velezradu a odsouzen ke třem letům vězení.
Mohammad Reza Pahlavi se vrátil k moci posílený a jeho vláda se v následujících letech stávala čím dál více autokratickou. Se silnou podporou USA a Británie šáh dále modernizoval íránský průmysl, ale zároveň potíral všechny formy politické opozice svou zpravodajskou agenturou SAVAK. Ayatollah Rúholláh Chomejní se stal aktivním kritikem šáhovy Bílé revoluce a veřejně odsuzoval vládu. Chomejní, populární v náboženských kruzích, byl zatčen a vězněn po 18 měsíců. Po svém propuštění v 1964 Chomejní veřejně kritizoval vládu Spojených států. Šáh byl přemlouván generálem Hassanem Pakravanem, aby poslal Chomejního do exilu. Chomejní byl poslán nejdříve do Turecka a poté do Iráku. V exilu pokračoval v odsuzování šáha.