Tchaj-wan

1 ohlásit tlae tlačit .txt formát .txt formát
hodnocení: 2.44
1 2 3 4 5

Tchaj-wan (čínsky 台灣, tongyong pinyin Táiwan, hanyu pinyin Táiwān, tchajwansky Tâi-oân) je běžné označení státního útvaru, jehož oficiální jméno je Čínská republika (čínsky 中華民& ;#22283;, tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó, hanyu pinyin Zhōnghuá Mínguó, český přepis Čung-chua min-kuo, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok). Za nezávislý stát ji uznává jen několik rozvojových zemí, na její území si činí nárok Čínská lidová republika. Republika zahrnuje vedle ostrova Tchaj-wanu i Peskadorské ostrovy (Pcheng-chu) v Tchajwanském průlivu, ostrovy Lü-tao, Lan-jü, Ťin-men (v taiwanském přepise též Kinmen), Ma-cu (někdy též Matsu) a další.
Od pádu dynastie Čching v roce 1911 do roku 1949 pojem Čínská republika označoval celé území pevninské Číny a od roku 1945 i Tchaj-wanu, předtím okupovaného Japonskem.
Historie
Ve středověku byl ostrov osídlen Číňany z pevniny, část původního obyvatelstva ale přežila. Po čínsko-japonské válce v roce 1895 ostrov připadl Japonsku. Obyvatelé Tchaj-wanu se s tím nechtěli smířit a vyhlásili nezávislou Republiku Tchaj-wan. Ta dokázala Japonsku vzdorovat asi pět měsíců.
Okupace Japonskem měla i své pozitivní důsledky - Japonci započali industrializaci země, stavěli železnice, školy, kanalizaci a další. V roce 1935 začal proces plného včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie.
Na Postupimské konferenci bylo s přihlédnutím k závěrům z konference v Káhiře (1943) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně.
Už od 20. let však probíhala v Číně občanská válka. Komunisté pod vedením Mao Ce-tunga se oddělili od Národní strany Kuomintang a začali bojovat proti oficiální vládě. Po vítězství komunistů v občanské válce roku 1949 se na ostrov Tchaj-wan uchýlily zbytky Čankajškovy armády. Na pevnině byla vyhlášena Čínská lidová republika a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené nacionalistickou armádou. Ostrov odolal mohutnému bombardování a udržel si nezávislost na komunistech až dodnes. Až do začátku devadesátých let na Tchaj-wanu autoritativně vládla jedna strana, nacionalistický Kuomintang, protože kvůli trvajícímu vyhlášení výjimečného stavu nemohly být uspořádány volby. Poté následovala postupná demokratizace.
Politika

Podobně jako pevninská Čína považuje Tchaj-wan pouze za svou odpadlickou provincii, tak i tchajwanská vláda po desetiletí proklamovala, že ona je tou pravou čínskou reprezentací, která dočasně ztratila kontrolu nad částí (podstatnou) svého území. Vedle „federální“ vlády v Tchaj-pej existují ještě vlády dvou provincií, které však mají víceméně pouze symbolický význam. Ve „federálním“ parlamentu na ostrově zasedalo množství přestárlých poslanců za pevninské provincie, které neměl kdo vystřídat, protože vláda pochopitelně nemohla na komunistickém území uspořádat volby. Na přelomu tisíciletí ovšem někteří politici na Tchaj-wanu od doktríny „my jsme Čína“ zvolna upouští a volají po vyhlášení nezávislosti samotného Tchaj-wanu. Tím paradoxně vyvolávají ostřejší reakce nejen u komunistické vlády na pevnině, ale i u většiny nacionalistického obyvatelstva, než při nárokování jednotné Číny.
Čínská republika byla jako vítězná mocnost 2. světové války zakládajícím členem OSN a byla také stálým členem Rady bezpečnosti. Tím zůstala i po prohře v občanské válce, což se nelíbilo SSSR, proto se dlouho neúčastnil hlasování v Radě bezpečnosti OSN (čímž mj. například umožnil vojenský zásah vojsk OSN v Jižní Koreji). Tento stav se změnil začátkem sedmdesátých let, kdy došlo k oteplování vztahů mezi ČLR a USA. Tchaj-wan byl v OSN a Radě bezpečnosti nahrazen právě ČLR v roce 1971. Jelikož obě země trvaly na existenci jediné Číny, byť z různých úhlů pohledu a většina zemí světa během 70. let změnila své rozhodnutí a začala uznávat Čínskou lidovou republiku, je Čínská republika oficiálně uznávána 26 státy. Z evropských států ji v současnosti uznává pouze Vatikán; v letech 1999-2001 ji uznávala i Makedonie.
Čínská republika se správně člení na 2 provincie (省, shěng / séng) a 2 centrálně spravovaná města (市, shìh / chhī). Provincie se dále dělí na celkem 18 okresů (縣, siàn / kōan) a 5 měst na úrovni okresu.

Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v českém přepisu, čínsky i tchajwansky, čínský pravopis pak jednak v původních (tradičních) znacích, jednak v pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě pchin-jinu. Protože na většině map nenajdete ani jeden z uvedených standardních pravopisů, ale tzv. poštovní pravopis, uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z tzv. Wade-Gilesovy transkripce, ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů.
druh česky tradičně tchung-jung chan-jü pošta a mapy tchajwansky
republika Čínská republika 中華民& ;#22283; Jhonghuá Mínguó Zhōnghuá Mínguó Chunghua Minkuo Tiong-hoâ Bîn-kok
provincie Fu-ťien 福建省 Fújiàn shěng Fújiàn shěng Fukien sheng Hok-kiàn-séng
okres Lien-ťiang 連江縣 Liánjiang siàn Liánjiāng xiàn Lienchiang hsien Liân-kang-kōan
okres Ťin-men 金門縣 Jinmén siàn Jīnmén xiàn Kinmen hsien Kim-mn̂g-kōan
provincie Tchaj-wan 台灣省 Táiwan shěng Táiwān shěng Taiwan sheng Tâi-oân-séng
okres Čang-chua 彰化縣 Jhanghuà siàn Zhānghuà xiàn Changhua hsien Chiang-hòa-koān
okres Chua-lien 花蓮縣 Hualián siàn Huālián xiàn Hualien hsien Hoa-liân-koān
okres I-lan 宜蘭縣 Yílán siàn Yílán xiàn Ilan hsien Gî-lân-koān
okres Jün-lin 雲林縣 Yúnlín siàn Yúnlín xiàn Yunlin hsien Hûn-lîm-koān
okres Kao-siung 高雄縣 Gaosyóng siàn Gāoxióng xiàn Kaohsiung hsien Ko-hiông-koān
okres Miao-li 苗栗縣 Miáolì siàn Miáolì xiàn Miaoli hsien Biâu-le̍k-koān
okres Nan-tchou 南投縣 Nántóu siàn Nántóu xiàn Nantou hsien Lâm-tâu-koān
okres Pcheng-chu 澎湖縣 Pénghú siàn Pénghú xiàn Penghu hsien Phêⁿ-ô•-koān
okres Pching-tung 屏東縣 Píngdong siàn Píngdōng xiàn Pingtung hsien Pîn-tong-koān
okres Sin-ču 新竹縣 Sinjhú siàn Xīnzhú xiàn Hsinchu hsien Sin-tek-koān
okres Tchaj-čung 台中縣 Táijhong siàn Táizhōng xiàn Taichung hsien Tâi-tiong-koān
okres Tchaj-nan 台南縣 Táinán siàn Táinán xiàn Tainan hsien Tâi-lâm-koān
okres Tchaj-pej 台北縣 Táiběi siàn Táiběi xiàn Taipei hsien Tâi-pak-koān
okres Tchaj-tung 台東縣 Táidong siàn Táidōng xiàn Taitung hsien Tâi-tang-koān
okres Tchao-jüan 桃園縣 Táoyuán siàn Táoyuán xiàn Taoyuan hsien Thô-hn̂g-koān
okres Ťia-i 嘉義縣 Jiayì siàn Jiāyì xiàn Chiayi hsien Ka-gī-koān
město Sin-ču 新竹市 Sinjhú shìh Xīnzhú shì Hsinchu shih Sin-tek-chhī
město Tchaj-čung 台中市 Táijhong shìh Táizhōng shì Taichung shih Tâi-tiong-chhī
město Tchaj-nan 台南市 Táinán shìh Táinán shì Tainan shih Tâi-lâm-chhī
město Ťi-lung 基隆市 Jilóng shìh Jīlóng shì Keelung shih Ke-lâng-chhī
město Ťia-i 嘉義市 Jiayì shìh Jiāyì shì Chiayi shih Ka-gī-chhī
město Kao-siung 高雄市 Gaosyóng shìh Gāoxióng shì Kaohsiung shih Ko-hiông-chhī
město Tchaj-pej 台北市 Táiběi shìh Táiběi shì Taipei shih Tâi-pak-chhī
Vzhledem k přírodním podmínkám je západní část ostrova hustě zalidněná a protkaná hustou silniční sítí. Prochází tudy i jediná tchajwanská dálnice, která spojuje Tchaj-pej na severu a Kao-siung na jihu. Střední část ostrova vyplňují vysoká pohoří, která dosahují téměř čtyřtisícových výšek a na východním pobřeží spadají prudkými srázy rovnou do vod Tichého oceánu. Komunikací, které překonávají tento přírodní val, je jen velmi málo, jsou inženýrsky velmi náročné (a turisticky atraktivní), často s množstvím tunelů a serpentin v horských stěnách. Bohužel kvůli zemětřesením a tajfunům zde dochází k častým sesuvům půdy, kvůli kterým je třeba horské silnice neustále opravovat.
Hlavní tahy, spojující západ a východ ostrova, jsou tři:
• Severní příčná silnice č. 7 (čínsky 北部橫& ;#36011;公路, pinyin Běibù Héngguàn Gōnglù) spojuje města Tchao-jüan a I-lan. Prochází okresy Tchao-jüan a I-lan a překračuje pohoří Süe-šan šan-mo.
• Střední příčná silnice č. 8 (čínsky 中部橫& ;#36011;公路, pinyin Zhōngbù Héngguàn Gōnglù) se táhne v délce 193 km mezi městem Tchaj-čung a soutěskou Taroko (Tchaj-lu-ke) severně od Chua-lienu. Prochází okresy Tchaj-čung, Nan-tchou a Chua-lien, překračuje severní část pohoří Čung-jang šan-mo.
• Jižní příčná silnice č. 20 (čínsky 南部橫& ;#36011;公路, pinyin Nánbù Héngguàn Gōnglù) stoupá z města Tchaj-nan spektakulární krajinou přes nejvyšší tchajwanský masív Jü-šan šan-mo, pak mírně klesne a znova stoupá přes Čung-jang šan-mo. Prochází okresy Tchaj-nan, Kao-siung a Tchaj-tung. Na východním pobřeží se napojuje na severojižní silnici č. 9 z Chua-lienu do Tchaj-tungu.