PLÁNOVÁNÍ

1 ohlásit tlae tlačit .txt formát .txt formát
hodnocení: 1.98
1 2 3 4 5

PLÁNOVÁNÍ


Podstata a smysl plánování

- pro vytváření prostředí, pro efektivní vykonávání práce, pro vykonávání práce jednotlivců pracujících ve skupině je nejdůležitějším úkolem managera dosáhnout jistoty, že každý pochopil účel a cíle skupiny, včetně metod pro dosažení cíle. Jestliže má být toto skupinové úsilí efektivní, musí každý vědět, co má udělat

- plánování zahrnuje výběr poslání a cílů a volbu činností pro jejich dosažení. Vyjadřuje to rozhodování, tj. výběr mezi možnostmi budoucího průběhu činnosti


- plánování staví mosty mezi tím, kde jsme a tím, kde chceme jít

- plánování vytváří podmínky pro to, aby se realizovaly určité záležitosti, kt. by se třeba za jiných okolnosti neuskutečnily. Jen výjimečně se nám podaří předvídat budoucnost, takže faktor náhody může změnit i nejlepší plány. Pokud bychom neplánovali, ponechali bychom průběh věcí náhodě.

Charakteristika plánování
4 hlavní etapy
1) přispívá k dosažení záměrů a cílů
2) je prioritní mezi manažerskými činnostmi
3) vztahuje se na veškeré aktivity (schopnost pronikání plánů)
4) umožňuje efektivní provádění činnosti


add 1) přispívá k dosažení záměrů a cílů

- každý plán a všechny jeho podpůrné plány musí přispívat k dosažení záměru a cílů firmy. Tato koncepce vychází z podstaty organizování firmy, jejíž smyslem je dosažení záměrů prostřednictvím účelné spolupráce.


add 2) je prioritní mezi manažerskými činnostmi

- plánování logicky předchází výkon všech managerských f-cí a je svým způsobem unikátní, protože zahrnuje stanovení cílů potřebných pro skupinové úsilí
- manager musí plánovat proto, aby poznal jaká je potřeba druhů vzájemných organizačních vztahů, jaká kvalifikace pracovníků je nutná, jakým způsobem budou pracovníky vést, …
- je nutné plánovat i další managerské f-ce, aby jejich výkon byl efektivní:
a) jaký druh organizační struktury
b) jací pracovníci jsou potřeba
c) jak pracovníky vést
d) způsob kontroly (jaké pravidla kontroly zavést) – jakýkoliv pokus o kontrolu bez existence plánů je nesmyslný, protože neexistuje žádná možnost, jak odpovědět na otázku, zda jdeme tam, kam chceme

add 3) schopnost pronikání plánů

- i když charakter a rozsah plánování závisí na moci managerů, je plánování f-cí, kt. se zabývají všichni manageři.
- určitý manager může vzhledem ke své pravomoci nebo pozici v dané firmě mnohem více plánovat nebo vytvářet mnohem důležitější plány než jiný manager

a) manager 1. linie (mistři – vedoucí dílny)

- svým postavením jsou pouze jeden stupínek nad zaměstnanci
- jsou zodpovědní za přidělování úkolů zaměstnancům a za dohlížení na jejich plnění
- jsou spojovacím článkem mezi odbory a managery a jejich vlastní iniciativa směřuje ke střednímu managerovi
b) manager 2. linie – střední manager

- velmi početná a rozmanitá skupina řídících pracovníku, manageři závodů a vedoucí různým útvarů (prodej, nákup, personalistika
- v činnosti těchto managerů zaujímá největší podíl poskytování a získávání informací

c) TOP manager

- usměrňují a koordinují všechny činnosti a vytvářejí hosp. pol. určité firmy
- jsou relativně odtrženi od podniku a nesou odpovědnost za akcionáře

Všichni plánují na zákl. jasně vymezených a přesně stanovených pravidel nebo postupů.


add 4) efektivnost plánů

- je dána stupněm dosažení vytýčených plánů nebo záměrů
- je dána tím, do jaké míry přispěl k dosažení cílů vzhledem k nákladům vynaloženým na jeho sestavení a realizace
 plán může přispět k dosažení cílů, ale za cenu nepřiměřeně vysokých nákladů (např.: firmy se pokoušejí prodávat výrobky, kt. jsou na trhu nepřijatelné)
 plán může být dokonce neschopen dosáhnout svých cílů, jestliže jej realizují lidé, kt. nejsou ve firmě spokojeni, příp. dojde k nečinnosti klíčových pracovníků
- také mohou selhat některé pokusy managera, jestliže narazí na odpor skupiny pracovníků vůči používaným metodám a to bez ohledu na jejich vhodnost nebo nevhodnost.


Druhy plánů
- příčinou neefektivního plánování bývá mnohdy neschopnost managera připustit, že existují různé druhy plánu a jestliže plán představuje jakýkoliv postup budouc. čnností je jasné, že plány musí mít rozdílné podoby. Takže plány je možno klasifikovat jako:

1) smysl neboli poslání
2) úkoly nebo cíle
3) strategie
4) taktiky
5) postupy
6) pravidla
7) programy
8) rozpočty

add 1) smysl neboli poslání

- identifikuje zákl. f-ci respektive úloh jakéhokoliv podniku nebo jakékoliv jejich části
- každý druh organizovaných činností, aby měl smysl, musí být účelný a má zákl. f-ci, kt. je mu přiřazena společností (např.: smyslem soudů je uplatňovat příslušné zákony vtvořené společností vůči jednotlivcům, kt. uvedené zákony nerespektují)
- manageři mají představu, že smyslem firmy je vytvářet zisk nebo-li nadhodnotu. Nadhodnota se může sice stát cílem, ale současně musí podnik plnit úkoly, kt od nich společnost čeká.

add 2) úkoly nebo cíle

- představují konec, ke kt. činnosti směřují
- nepředstavují pouze koncový bod plánování, ale také konec ke kt. směřuje organizování, personalistika, vedení a kontrola

Zatímco cíle podniku představují zákl. plán firmy, jednotlivá oddělení mohou mít své vlastní cíle, tzn. že např. výrobní oddělení nemůže samo o sobě zabezpečit dosažení cílů firmy.