ROZHODOVÁNÍ

1 ohlásit tlae tlačit .txt formát .txt formát
hodnocení: 2.16
1 2 3 4 5

ROZHODOVÁNÍ


TOP manager
P… plánování
P K O…organizování
O V…vedení lidí
V K…kontrola


I. linie

Rozhodování:
- výběr alternativních průběhů činností a je základem plánování
- nelze postavit plán bez rozhodování, to je o začlenění zdrojů, o způsobu postupu, o image, …
- manager považuje rozhodování za svoji hlavní práci, protože musí „nepřetržitě“ rozhodovat o tom, co má být uděláno, kdo to má udělat, kdy a kde a čas od času jak to má být uděláno
- je též součástí každodenního života každého člověka a průběh činností nelze posuzovat izolovaně, protože každé rozhodnutí se přenáší i na ostatní plány



Nestruktu- Neprogra-
Struktu- rované Progra- mové
rované mové

charakteristika problému charakteristika rozhodování


Programové rozhodnutí
– je dáno postupy, předpisy, pravidly, normami → na zákl. toho vynáším strukturu …
– se týká strukturovaných nebo rutinních problémů a tento druh rozhodnutí se spoléhá na již dříve stanovená kritéria

Neprogramové rozhodnutí
–TOM manager musí tvůrčím postupem řešit problémy → rozhodovat bez jakýchkoliv postupů
- jsou používána na nestrukturované, nové a nedostatečně definované situace ojedinělého charakteru
- veškerá strategická rozhodnutí jsou neprogramovými, protože vyjadřují subjektivní odhady
- naopak problémy na nejnižší řídící úrovní jsou většinou rutinní a vyžadují pouze malou rozhodovací volnost u příslušného managementu


MANAGERSKÉ MÝTY A REALITA (Henry Mintzberg)

MÝTUS 1: Manager je hlavně systematický plánovač uvažující vysoce racionálně se strategickým zaměřením.

REALITA: Činnosti, kt. manager vykonává jsou orientovány krátkodobě bez strategické perspektivy, jejich charakter
Je různý a je rozdroben do řady úkolů, kt. se musí nezbytně vykonat. Je tedy orientován akčně.

MÝTUS 2: Ke své práci potřebují manageři komplexní a globální informační systém, kt. je třeba s velkými náklady
vybudovat a neustále inovovat.

REALITA: Manager ve skutečnosti pracuje se zlomkovitými informacemi, kt. mají pouze relativní platnost.
Nejproblematičtější jsou takové, kt. získal osobními kontakty.

MÝTUS 3: Proces řízení je založen výhradně na racionálních a vědeckých pravidlech

REALITA: Je přesně opačná, úsudek a intuice jsou klíčovými prvky práce managera a rozhodují základním
způsobem o jeho úspěšnosti.
Význam a omezení racionálního rozhodování


Vzhledem k existenci cílů je rozhodovací proces jádrem plánování a takový proces můžeme chápat jako:
a) vytváření předpokladů
b) identifikování alternativ
c) hodnocení alternativ z hlediska zvolených cílů
d) vybírání alternativ neboli uskutečnění rozhodnutí

add a) vytváření předpokladů
- racionalita rozhodování
- říká se, že efektivní rozhodování musí být racionální
- ve snaze dosáhnout nějakého cíle musí manager nalézat alternativní možnosti, jak dosáhnout cílů za daných podmínek a omezení
- dále musí shromažďovat informace pro potřeby hodnocení alternativ
- lidé se zřídka chovají dokonale racionálně, důvodem je:

 že se nejedná o rozhodování o minulosti, ale rozhodování se uskutečňuje směrem do budoucna a budoucnost je prakticky vždycky neurčitá
 že je prakticky nemožné poznat veškeré alternativy jak dosáhnout cílů, zejména tehdy, jestliže rozhodování zahrnuje příležitosti udělat něco, co se nikdy předtím nedělalo
 i když jsou k dispozici moderní analytické a výpočetní zařízení, nelze všechny alternativy analyzovat

Racionalita rozhodování je ohraničená omezenými informacemi, časem a neurčitostí budoucích podmínek, a proto každé rozhodování v sobě zahrnuje určitou dávku rizika.